Skutečná cena podvodů s nemocenskou na českou ekonomiku

Podvody s nemocenskou bývají málokdy považovány za vážné provinění. Prodloužený víkend pohodlným potvrzením, brigáda během oficiálního léčení, dovolená na účet státu – většina lidí to vnímá spíš jako šedou zónu než jako trestný čin. Z pohledu celé ekonomiky se však obraz mění. Česká republika dlouhodobě patří k zemím OECD s nejvyšší mírou placené pracovní neschopnosti a nezanedbatelná část této absence se skutečnou nemocí nesouvisí.

Jak nemocenská v Česku funguje

Prvních 14 dní pracovní neschopnosti hradí zaměstnanci přímo zaměstnavatel formou náhrady mzdy. Od 15. dne přebírá výplatu nemocenská dávka od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Obě roviny stojí na elektronickém potvrzení od lékaře (eNeschopenka) a obě mají stejnou slabinu: systém je nastaven tak, aby věřil lékařskému potvrzení, nikoli aby ověřoval reálné chování pojištěnce.

Tato důvěra je z velké části na místě. Většina potvrzení kryje skutečnou nemoc. Menšina, která ne – vystavená příliš snadno, prodlužovaná příliš velkoryse nebo zneužívaná zaměstnanci schopnými pracovat – však vytváří náklady, které se táhnou daleko za jednu mzdovou položku.

Jak vypadá podvod s nemocenskou v praxi

Vyšetřované případy v Česku i ve střední Evropě se opakovaně točí kolem několika vzorců:

• Druhé zaměstnání během neschopenky – současné pobírání náhrady mzdy nebo dávky a nepřiznaného příjmu od jiného zaměstnavatele, rodinné firmy nebo z gig ekonomiky.
• „Dovolenková" neschopenka – potvrzení načasovaná tak, aby prodloužila státní svátky, školní prázdniny nebo zahraniční cesty, přičemž zaměstnanec není fyzicky na nahlášené adrese.
• Neschopenka ve výpovědní době – dlouhá, medicínsky nepřesvědčivá potvrzení vystavená ihned po výpovědi, která mají „vysedět" zbytek doby na náklady zaměstnavatele.
• Koordinované absence – několik zaměstnanců ze stejného týmu nebo směny si „ulehne" ve stejném okně, často kolem výrobních špiček nebo sezónní poptávky.
• Hledání ochotného lékaře – opakované využívání úzkého okruhu lékařů známých velkorysými diagnózami při minimálním vyšetření.

Žádný z těchto scénářů nevyžaduje organizovaný zločin. Stačí systém, který předpokládá dobrou víru, a zaměstnavatel, který nemá praktickou možnost ji ověřit.

Skutečné náklady pro českou ekonomiku

Hlavním číslem jsou mzdy a dávky vyplacené za absence, ke kterým nemělo dojít. Ekonomická škoda je však širší a kumuluje se:

• Přímé mzdové náklady – 14 dní náhrady mzdy hrazené zaměstnavatelem za každý případ, vynásobeno tisíci případů ročně, dopadá zejména na české malé a střední podniky s úzkým personálním obsazením.
• Výdaje státního systému nemocenské – každý podvodný den od třetího týdne je hrazen z odvodů, které mají financovat skutečnou nemoc, rodičovskou a důchody.
• Ztráta výroby a zmeškané termíny – výrobní linky, logistika a směnné provozy závislé na plné docházce pohlcují dopad přímo, často skrze přesčasy poctivých kolegů.
• Náklady na náhradu – agenturní výpomoc, zaškolení a pokles kvality, když klíčové role zůstávají týdny neobsazené.
• Vyšší odvody v dlouhém horizontu – setrvalé zneužívání tlačí systém k vyšším odvodům zaměstnavatelů i zaměstnanců, což funguje jako tichá daň na každé legální pracovní místo v zemi.
• Eroze důvěry – jakmile týmy vidí, že se podvodná absence netrestá, posouvá se norma docházky a klesá ochota poctivých zaměstnanců „táhnout".

Proč se čeští zaměstnavatelé brání jen obtížně

Český zákoník práce dává zaměstnavateli jasné, ale úzké právo ověřit, zda zaměstnanec v pracovní neschopnosti dodržuje stanovený režim na uvedené adrese ve vymezených hodinách. V praxi tuto možnost většina firem nevyužívá. HR oddělení nemají čas, školení ani právní komfort na to, aby kontroly prováděla, dokumentovala je nebo zadávala diskrétní terénní šetření. Lékaři jsou za příliš velkorysá potvrzení postihováni jen výjimečně. Cestou nejmenšího odporu je náklady prostě absorbovat.

Výsledkem je trh, na kterém jsou skutečně nemocní chráněni, nepoctiví tiše dotováni a účet platí zaměstnavatelé, státní rozpočet a v konečném důsledku každý poplatník.

Co skutečně mění profesionální vyšetřování

Profesionální prověřování pracovní neschopnosti není o tom, dívat se na zaměstnance jako na podezřelé. Je o přiměřeném a zákonném ověření v menšině případů, kde už indicie samy ukazují na zneužití – a to způsobem, který obstojí před inspektorátem práce, soudem nebo interní kárnou komisí. Správně vedená práce přináší tři měřitelné výsledky:

• Potvrzené případy zneužití jsou doloženy důkazy použitelnými u soudu, což umožňuje zákonné ukončení pracovního poměru, vymáhání náhrady mzdy a případné trestní oznámení.
• Skutečné absence jsou rychle vyřízeny, což chrání zaměstnance i zaměstnavatele před zbytečným podezřením.
• Standardy docházky se v širším kolektivu narovnávají, jakmile je zřejmé, že zneužívání má reálné důsledky.

Závěr

Podvod s nemocenskou není zvyk bez obětí. Každý podvodný den někdo zaplatí – zaměstnavatel kryjící první dva týdny, státní systém kryjící zbytek, kolegové pracující přesčas a širší česká ekonomika prostřednictvím vyšších odvodů a ztracené produktivity. Vrátit tyto ztráty pod kontrolu nepůjde jen zpřísněním pravidel. Vyžaduje to zaměstnavatele ochotné ověřovat, poradce ochotné jednat a vyšetřovatele schopné předložit důkazy, které obstojí.

Ve společnosti Exero Group stavíme naše prověřování pracovní neschopnosti přesně na tomto standardu: zákonná, diskrétní a u soudu obhajitelná práce, která odděluje skutečnou nemoc od organizovaného zneužívání – aby cenu nepoctivosti přestali tiše platit všichni ostatní.

Potřebujete vyšetřovací podporu v podobné věci?

Promluvte si s vedoucím vyšetřovatelem Exero Group v důvěře.

Zadat případ