Vývoj sledování v EU: co je v roce 2025 legální a co ne

Na tenké hranici mezi vyšetřováním a zásahem do soukromí. Publikováno Exero Group, Praha, ČR.

Úvod: sledování v měnícím se právním prostředí

V roce 2025 je sledování sofistikovanější než kdykoli předtím, a zároveň přísněji regulované. Napříč Evropskou unií nutí nové technologie, jako je rozpoznávání obličeje, monitoring s podporou umělé inteligence nebo GPS sledování, zákonodárce průběžně upřesňovat, co je legální, etické a vymahatelné.

Pro Exero Group Prague je udržení souladu s neustále se měnícími pravidly stejně důležité jako být vpředu před rizikem. Následující text popisuje, jak se sledování v EU vyvíjelo, co povoluje právo a jak mohou soukromí vyšetřovatelé efektivně pracovat, aniž by překročili zákonnou hranici.

Jaké typy sledování jsou v EU legální?

Rámec, na kterém stojíme

Díky GDPR a národním zákonům členských států patří pravidla sledování v EU mezi nejpřísnější na světě. Obecně platí:

• Zvukový záznam je ve většině zemí EU nezákonný bez souhlasu všech zúčastněných.
• Videosledování ve veřejném prostoru je přípustné při jasném odůvodnění a bez rozumného očekávání soukromí.
• GPS sledování osoby je možné pouze se souhlasem nebo z oprávněného obchodního či právního zájmu.
• Monitoring sociálních sítí je zákonný, pokud probíhá z veřejně dostupných zdrojů.

Soukromý vyšetřovatel musí u každého sledování zdokumentovat jeho odůvodnění a zajistit, že získaná data jsou zpracovávána a uchovávána v souladu s právem.

Co je pro soukromé vyšetřovatele mimo hru

Právní a etická rizika

• Skryté kamery v soukromých bytech nebo hotelových pokojích.
• Hackování telefonů, e-mailů nebo účtů je striktně nezákonné podle GDPR a zákonů o kyberkriminalitě.
• Sledování nezletilých bez výslovného právního titulu.
• Sdílení zjištění bez řádného protokolu o nakládání s osobními údaji.

Sektorové dopady: kde pravidla sledování v roce 2025 platí nejtvrději

U pojistných podvodů soudy a regulátoři očekávají doložený test proporcionality ještě před zahájením observace, jasný důkazní cíl (například ověření, zda tvrzené zdravotní omezení odpovídá reálné aktivitě) a striktní limit uchovávání záznamů po ukončení případu. V pracovněprávních věcech a interních prošetřováních přidává pracovní právo EU další vrstvu: zaměstnanci musí být zpravidla předem informováni o možnosti monitoringu a skryté sledování je obhajitelné pouze při závažném podezření, oprávněném zájmu a absenci mírnějšího řešení. V M&A a due diligence je většina práce založená na otevřených zdrojích: obchodní rejstříky, sankční seznamy, negativní média a soudní podání, doplněné o diskrétní lidský průzkum bez pretextingu ve smyslu zákona č. 110/2019 Sb.

Akt EU o umělé inteligenci a další vlna pravidel

Akt EU o AI, který se v letech 2025 a 2026 postupně uvádí do praxe, klasifikuje většinu biometrické identifikace v reálném čase ve veřejném prostoru jako zakázanou nebo vysoce rizikovou. Pro soukromé vyšetřovatele to znamená, že běžné služby rozpoznávání obličeje, automatické skórování chování a prediktivní profilování nelze do spisu vložit bez dalšího, i když byly podklady získány zákonně. Každý krok podpořený AI musí být zdokumentován, prověřen člověkem a odůvodněn ve světle zásad GDPR: omezení účelu, minimalizace dat a omezení doby uchovávání. Řetězec důkazů se nově rozšiřuje i do softwarové vrstvy: jaký model byl použit, v jaké verzi, nad jakými daty a kdo výsledek odsouhlasil.

Přeshraniční případy: jeden subjekt, více právních režimů

Protože Praha leží v centru evropské korporátní, pojišťovací i rodinné aktivity, většina případů se dotýká více jurisdikcí najednou. Jedno vyšetřování může zahrnovat českého pojištěnce, německého pojistitele, rakouského protistrany a majetek držený přes lucemburskou strukturu. V takové situaci obvykle vítězí nejpřísnější použitelné pravidlo: pokud je zvukový záznam bez souhlasu nezákonný v Německu, nespoléháme na něj ani tehdy, pokud by jej český soud připustil. Tento přístup „nejvyššího společného jmenovatele" chrání důkazní hodnotu celého spisu a snižuje riziko, že zahraniční soud, regulátor nebo zajišťovna materiál později odmítne.

Praktický checklist před tím, než zadáte vyšetřování

• Definujte důkazní otázku jedinou větou, například: „Je pojištěnec schopen fyzické aktivity, kterou v hlášení popírá?"
• Určete právní titul (smlouva, právní nárok, oprávněný zájem) a zaznamenejte jej písemně před začátkem terénní části.
• Dohodněte územní rozsah, maximální dobu sledování a dobu uchovávání surových dat.
• Vyžadujte dvojjazyčnou závěrečnou zprávu, komentovanou důkazní přílohu a protokol o řetězci důkazů jako standard.
• Ověřte, že jakékoli AI nástroje jsou zveřejněny, prověřeny člověkem a v souladu s aktem EU o AI.

Takto vedené sledování přestává být právní šedou zónou a stává se řízeným, přezkoumatelným procesem. Právě to promění pouhé pozorování v důkaz, o který se český soud, pojišťovna nebo compliance výbor skutečně opře.

Potřebujete vyšetřovací podporu v podobné věci?

Promluvte si s vedoucím vyšetřovatelem Exero Group v důvěře.

Zadat případ